Tohle si přečti, pokud jsi tady poprvé a chceš si to tu číst...

Tohle nejde předpovědět....

14. června 2010 v 17:00 | Twinge |  Myšlenky
Hodně aktuální téma teďka pro mě...umírá mi kamarád v nemocnici...je mu 17, stejně jako mě, znám ho od 1.třídy, chodili jsme spolu 9 let do školy...bydlel ve stejné vesnici, před 2 rokama se odtěhoval...chodili jsme spolu ven, znali jsme se uplně dobře...A najednou ti někdo napíše, že umřel - jo sice to nebyla pravda, žije, ale je v kómatu...to je skoro to samé...na jeho škole už omylem visel černej prapor a drželi minutu ticha...hnusnej omyl :-( smrt přichází v kteroukolvi hodinu a kterejkoliv den...jí je to jedno...a až přijde, nebudeš mít čas, aby sis řekl, že chceš zažít ještě spoustu věcí, říct něco důležitýho lidem kolem teb....a proto:

  1. Děkuji všem, kteří se za něj dneska se mnou modlili i když ho nikdy neviděli.
  2. Děkuji všem, kteří se mu pořád snaží "pomáhat".Ano, i to, že na něj myslíte a píšete to na FB dává naději ostatním.
  3. Děkuji všem, kteří mě chápou, protože prožívají to samé.
  4. Děkuji všem, kteří neztratili naději a získávají co nejčerstvější informace o jeho stavu a pak informují ostatní.
A teď odbočím:
  1. Děkuji svojí rodině, za podporu, kterou mi dává. Že ví, že kvůli koníčkům zanedbávám školu, ale nezakážou mi je.
  2. Děkuji mamce, že mi ještě nedala facku za to, jak se k ní někdy chovám.
  3. Děkuji tátovi, že se mi snaží vyjít vstříc ať je to v čemkoliv.
  4. Děkuji svojí sestře za to, že i když jí nadávám, ví, že to tak nemyslím, a že se se mnou cítí v bezpečí.
  5. Děkuji svým přátelům, kteří tady pro mě jsou kdykoli to potřebuju.
  6. Děkuji mýmu trenérovi, že ví, že na to mám, a proto mě nutí se pořádně snažit.
  7. Děkuji všem, které nenávidím - to kvůli vám to nevzdávám - takovou radost vám neudělám :-)
Tak...děkuji, že jste to vydrželi číst až do konce...Vám ten článek nic nedá, mě to dá pocit, že jsem poděkovala veřejně všem, kteří si to zaslouží.I když si to asi NIKDY nepřečtou...
Vzkaz pro tebe: Bojuj...já vím, nikdy to číst nebudeš...ale chci ať víš, že mě teď strašně mrzí, že jsme si za celý 2 roky psali na icq jen párkrát, že jsem ti ani pořádně neřekla, že mi chybíš, že tě mám ráda...teď si to vyčítám :-( Budu věřit do posledního tvýho nádechu...
Pro vás: Jo je to ohraný já vím ale...pokud někoho máte rádi - řekněte mu to hned! NIKDY nevíš kdy bude pozdě. Vem si příklad ze mě... :-(
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 L.u.L.u. | Web | 14. června 2010 v 17:32 | Reagovat

Tak tohle je dokonalé....
...když má člověk víru, dokáže i nemožné...

2 Twinge - autorka | 14. června 2010 v 17:46 | Reagovat

Děkuji.I podpora od lidí, který neznáme dokáže zvednout náladu a dodat odvahu :-)

3 L.u.L.u. | Web | 14. června 2010 v 17:52 | Reagovat

[2]:
Jak jsem psala..:) Stačí věřit a doufat v něco pozitivního...je spoustu nespravedlivých věcí ano...ale zázraky se dějí :) proto měj víru :)...

4 L.u.L.u. | Web | 14. června 2010 v 17:54 | Reagovat

[3]:Já vím, řekne se mi to..
ale mě zemřek kamarád...asi za měsíc by mu bylo 14 let...už to je rok..
Hrozně jsme byla nešťastná, neuměla jsem si to dál představit...ale...čas zahojí rány..ted na něho vzpomínám se smutkem v očích ale s radostí ne srdci a v duši..:)...věřím, že se tam zeshora na mně dívá a nechce, abych byla smutná :) tk mu chci udělat radost a život si užívám :) ...

5 Twinge - autorka | Web | 14. června 2010 v 17:56 | Reagovat

[3]: Mám, pořád doufám, že to přežije :-) děkuji :-) jinak...tvůj názor na smrt a to co je po smrti semi vážně líbí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama